Problémem není o čem psát.

(Já však píšu o čem psát.)


Psát blog je jednoduché. Ostatně, zcela jasně to dokládá frekvence s jakou píše konkrétně naše veličenstvo.

Píšu tak zřídka, že je divu, že vůbec ještě píšu.

Jsou však i slušně vychovaní blogeři. Zásobují své čtenáře texty, úvahami, glosami, poznámkami. Samá první jakost, nepochybně. Vždyť průměrný český bloger, hlavním občanským povoláním génius, jen srší originálnímí nápady, hlubokými myšlenkami, jeho synapse srší vtipem a moudrostí starců, která se ovšem neoddělitelně snoubí s noblesní metrosexualitou, bonvivánstvím a přirozením zvící vzducholodě hraběte von Zeppelin.

Ovšem, tito (minimálně) polobozi k tomu mají dobré důvody.

Chtějí být čteni. Jsou čteni. Jsou internetovými celebritami a to včetně svých hrubek, kocovin, demagogií, naivit obrácených v mravnost a tak dále.

Naše veličenstvo není čteno a proto si publikuje tak, jak je mu libo.

A pochopitelně: mohl bych pravidelně psát o tom, že jsem si vlastnoručně zaleštil všechny pražce na všech mých kytarách které už ani nespočítám; že jsem si nakoupil další zbytečnosti, které ve skutečnosti stejně nepotřebuji (Tyler Durden?), že jsem potkal lidi, které potkávám pořád dokola a podobně a obdobně.

A někdy mi to semtam uklouzne a něco takového se tu objeví.

Ale upřímně: zajímá to někoho?

A vlastně: zajímá to mě samotného?

Však já to vím hned od počátku: psát si deník je masochismus a komfort, který si s radostí odpustím.

O prvenstvích vyhledavačových.

(Když nevím co bych, vyhledávám smetáček.)


Zjistil jsem (to co jistě již všichni dávno vědí): stohy slovních spojení jsou ještě, řečeno filozofem jazyka, neobsazeny - alespoň ve světě internetu. Touto tezí rámcově navazuji na zmínku o egonanii při vyhledávání a exponuji ji, jak je mým zvykem do absurdních konců.

Totiž: občas si vynucuji výsledky hledání použitím uvozovek a divím se, že ještě nikdo nepsal to které konkrétní slovní spojení. A začalo to, jářku, nevinně: v momentě osvícení, (shůry mi daném, pochopitelně), vyvstalo mi v hlavě slovní spojení "prcat ježky"; pravděpodobně reminiscence na pubertální období, kdy se podobné taškařice (slovní, pochopitelně) vcelku běžně objevovaly ve vokabulářích mých soupubescujících kolegů.

Samozřejmě, a to musíte uznat, jsem si to nemohl nechat sám pro sebe.

Gůgl mi hned na první místě předhodil klenot v podobě spojení "Pan Prcat Ježky", což mi zavání géniem a nebudu komentovat, že je to spíše Pan .maraspace. Ostatně, od tohoto okamžiku iniciace, čas od času čtu a nelituji času i když pečená drůbež nekončí v ústech o své vůli a není každého dne posvícení.

A vyhledávám dál, samozřejmě.

A rozhodl jsem se, že v každém publikovaném vstupu uvedu, pokud možno a samozřejmě ve vhodném kontextu, taková neobvyklá slovní spojení která nasytí podobně postižené exempláře mého druhu.

Dnes to bude přímo v závěru a sice tematicky velice košer, totiž k předmětu egonanie:


Ztepilá samohana surfařova doznala triumfu symbolizovaného tučnými výsledky.


Budu v tom dále pokračovat. Jednou mi svět poděkuje.

Však počkej, světe, holomku nevděčná!